Dřevem pálené

Výpal keramiky v peci na dřevo je výpalem tradičním. Na rozdíl od výpalu v peci elektrické je na světě již věky věků a výrobky, které ze svých útrob dřevopece vydávají mají své nezaměnitelné kouzlo a jsou plné práce všech živlů i té lidské. 

Zatímco elektrickou pec naložíte, večer zapnete, ráno je vypáleno a další den, když výrobky vychladnou, můžete vykládat, u dřevopece je to jinak. Výpal trvá daleko delší dobu, je k němu potřeba připravit množství dřeva a neustálá lidská činnost. Neustále musí někdo přikládat. Ani to, jakým způsobem se do pece přikládá není úplně triviální. Člověk musí vědět jak na to, jak oheň v peci poslouchat a vnímat. 

Výsledky z pece pálené dřevem nejsou tak zářivě barevné, a jemné jako z pece elektrické. Někdo by si řekl, že je to příliš jednotvárné a hrubé. Ani já jsem neviděla na první pohled, jaký poklad takové nádobí je. Viděla jsem prostě hnědý hrnek. Až když jsem pochopila proces, kterým ten hrnek prošel a zúčastnila jsem se výpalu, začala jsem najednou vnímat krásu a nádhernou jinakost takového nádobí. Najednou jsem uviděla, že hnědá není prostě hnědá, ale že se v ní objevují různé ozdůbky, krystalky, které jsou vždycky jedinečné. Žádný kousek není stejný a nebude, ani kdybychom to chtěli. 

Zdá se, že keramika pálená dřevem není v našem současném světě plně doceněná. Ale vzhledem k tomu, že existuje spousta lidí, kteří se snaží propojit s přírodou a vracet se ke kořenům, věřím tomu, že její čas příjde. 

Já sama dřevopec nemám a její vlastnictví si nechávám jako jakýsi sen do budoucna. Když se ale zadaří, nenechám si ujít příležitost, abych se mohla dřevovýpalu zúčastnit. A z těchto jednotlivých příležitostí budu mít jedinečné nádobí, které vám právě zde budu moci sem tam nabídnout. Máme se na co těšit!